Některé uklidní cigareta, jiné alkohol, ale mě psaní...

Chapter III.

19. července 2012 v 20:00 | Óňa |  Velkolepost
Slunce vycházelo nad skalisky hor v dálavě. Sluneční paprsky se odrážely od vodní hladiny Invenského moře. Maršál Grip stál na břehu zírajíc na otevřené moře pokryté žlutou a oranžovou září slunce mísící se s černotou tmy. Ubíhaly dlouhé minuty, než se maršál odhodlal jít zpět do rychle zbudovaného tábora.
Procházel kolem narychlo postavěných stanů. Při cestě se sem tam zastavil s nějakým vojákem na kus řeči, jen proto, aby ho povzbudil pro nastávajíci úkol. Haggo je blázen. Tohle nemůže vyjít. Jdeme všichni na smrt. Jak nad tím Grip stále více přemýšlel, připadalo mu to stále více jako ze zlého snu. Plout na ostrov Klert je holé šílenství, to co tam bylo a stále je zabilo více námořníků než ty zpropadené bouře.
Grip nadále pokračoval výstupem na malinkou vyvýšeninu, kde si nechal zbudovat svůj obývací stan.
"Pane?"
"Co si přejete Hopline?"
Hoplin byl první Gripův důstojník. Náležel mu díky postavení lepší a pohodlnější stan s nábytkem, jenže chtěl jít svým vojákům příkladem, tak spal ve lněném zatuchlém stanu. Hoplin se nikdy nemohl pyšnit krásnou tváří. Byl spíš otylý, na obličeji měl tři brady a kůži visící mu z pod krku. Jeho husté obočí lemovaly malá prasečí očka.
"Máte doopravdy v úmyslu plout na Klert?"
"Samozřejmě, vy se snad bojíte Hopline?"
"To ne pane, ale víte co se povídá..."
"Co se o tom místě povídá?" Vím to ... Bohužel.
"Prosím o prominutí pane, ale prý se odtamtud nikdo nevrátil. Povídá se, že tam žijí podivné bytosti."
Přesně. Podivné bytosti, ale Haggovi to je jedno. Chce ji, strašně moc ji chce. Bohové spaste nás.
"Báchorky a babské povídačky Hopline. Jste muž Veličenstva Hagga. Nemáte se čeho bát!" S těmito slovy Grip odešel od naprosto zmateného Hoplina pryč ke svému stanu.

Grip vešel do svého plátěného stanu velikosti malého domu v barvách písčité žluté s červeným lemováním. Uvnitř plápolal oheň v železných koších umístěných po rozích stanu. Grip zasedl ke stolu a zavolal si o víno na uklidnění. Prodíral se lejstry a stohy papírů - všech možných i nemožných legend o Klertu, námořnických poznámek a deníků kapitánů i normálních lidí. Bylo až k neuvěření, co všechno si lidé vymysleli pro Klert, jakožto místo dosud neznámé.
Bájné obry lidožrouty, strašidla, duchy, příšery a draky. Grip ničemu z toho nevěřil, jenže tam něco být musí, když se dosud nikdo nevrátil. Z pomyšlení na nadcházející den mu běhala po zádech husí kůže.
Pokud tohle přežiji, tak už se nikdy vína ani nedoktnu.
--

Nadcházející ráno bylo chaldné a mlhavé. Od hor se valila černá clona mraků, která nevypadala zrovna přátelsky.
"Pokud chceme vyrazit, tak až se přežene bouře, jinak bychom se nemuseli dostat zpět," konstatoval třem důstojníkům Grip ve svém stanu po velmi chudé snídani. Každý, včetně maršála, měl stejný příděl jídla. Grip nesnážel nevraživost v táboře, tak zajistil alespoň částečné odškodnění. Špatná nálada pochází od jídla, ale ještě horší nálada pochází ze žárlivosti.
"Jste si jist pane? Pokud vyrazíme teď tak s tímto větrem se dostaneme na Klert ještě pře bouří," oponoval druhý důstojník Yron.
"Dostat se tam je jedna věc. Druhá věc je dostat se zpátky. Všichni co tu jste víte, že se z Klertu nikdo dosud nevrátil, ale my to napravíme. Vydáme se tam a najdeme tu zpropadenou korunu krále Trixe."
Trix, první vládce, který pozvedl Narmor v rebelii, si nechal vykovat korunu pro krále z čistého bronzu, jelikož zlatu nevěřil. Korunu tvořily čtyři spojené hroty v jakousi kopuli, na které byl posazen bájný artefakt dodávající moc - Oko Taury. Artefakt byl posvátným symbolem od dob prvních lidí na Orgatře. Ten, kdo ho vlastnil, obdržel neskutečnou moc a sílu, jak praví legenda, která se rozšířila po smrti samotného Trixe. Teď by nejspíše koruna měla být někde na ostrově Krelt.
"Pane, je Vám dobře?"
Grip otevřel oči. Díval se do Hoplinovi uzardělé tváře od vína s těmi jeho prasečími očky, která vypadala tak... starostlivě.
"Nikdy mi nebylo lépe," zalhal Grip. Denně se musel třikrát holit od těch zpropadených bílých chlupů. Teď na chvíli omdlel, kvůli menšímu nedostatku vzduchu, z důvodu výskytu chlupů v průdušnici.
"Vyplouváme hned. Bouře nebouře. Ať na nás nemusejí čekat."

Do hodiny byly připraveny čtyři velké námořní bojové lodě, plně obsazené válečníky a otroky, kteří ovládali vesla. Grip, Hoplin, Yron a Wex veleli každý své lodi. Vítr je hnal směrem na Klert. V zádech měli bouřové mraky, které se valily přes pevninu a moře jako vlny. Grip doufal, že stihnou doplout na Klert před bouří, ale marně. Bouře je zastihla ani ne v polovině plavby zcela nepřipravené.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama